Pink Lady
příběh barev
autorská renovace modelu TON 1582

Toto houpací křeslo vzniklo v šedesátých letech a nese rukopis Antonína Šumana, jednoho z nejvýraznějších tvůrců československého nábytku. Jeho lehkost, proporce a tvarová čistota z něj dělají kus, který i po desetiletích působí svěže a elegantně.
Kde všude se toto křeslo toulalo, než jsme našli inzerát s nabídkou k jeho prodeji, už nezjistíme. Když jsme jej přinesli do dílny a rozbalili, bylo tiché.
Takové to ticho starého kusu nábytku, který vyčkává, co s ním bude dál. Ticho, ve kterém je trochu únava, trochu zvědavost a možná i kousek naděje, že dostane novou šanci – a možná i zazáří víc než dřív.
A pak přišel okamžik, který všechno změnil.
Na stole ležely vzorky látek. Některé byly rozumné. Některé bezpečné. A pak tam byla EMILY a její odstín 900 – barva, která se nedala přehlédnout. Nebyla křiklavá, ale měla v sobě něco, co se nedá popsat jinak než odvaha. Taková ta jemná, sebevědomá, která nečeká na svolení
Když jsme k ní přiložili odstín dřeva bordó, bylo rozhodnuto. Najednou to nebyly dvě barvy. Byl to dialog. Byla to nálada. Byla to charakter.
Bordó dodalo křeslu hloubku a noblesu, Emily mu dala jiskru a lehkost. Dohromady vytvořily něco, co působí jako vzpomínka na večer, kdy si člověk dovolil být odvážnější než obvykle
Pink Lady se v těch barvách našla.
A my jsme v nich našli Pink Lady.
Křeslo, které si pamatuje šedesátky.
A přitom je naprosto současné.


